Research Results

In this chapter we present the principal findings from our research in southern Carinthia and the Těšín/Cieszyn region. Since we already provided the general methodological context in Chap. 3, we will now focus on the results. The three-year investigation yielded a wealth of data, and it unfortunately goes well beyond the scope of this chapter to report on all of them in detail. However, we will attempt to provide as much detail on as many findings as possible, so the readers can judge for themselves if our data is sound and our interpretation of them correct. The structure of this chapter follows that of Chap. 3; that is, we will go over the principal findings from archival research first through the linguistic landscape and media analyses to interviews and questionnaires. This will allow for a systematic overview of the findings for both regions independently in a transparent way. A complex synthesis of our research is then offered in Chaps. 7 and 8, where results from both regions are critically examined and compared (Chap. 7), and where general conclusions are offered (Chap. 8).

1. 1.

   The spelling with ss can be explained by the directive to topographers to apply a Hungarian orthography to Slovenian names. While a Hungarian ss is pronounced like s in German or Slovene, a Hungarian s would be pronounced like sch in German and š in Slovene.

2. 2.

   When modern historiography lets sometimes the impression arise that the ‘Windische’ as a cultural-political fraction of the Carinthian minority did only emerge after World War I, attitudes attributed to this group existed certainly also before and were perhaps rather common in times before the ‘national awakening’.

3. 3.

   Special Map sheets of the Fourth Survey have of the parts of Carinthia populated by Slovene-speakers only been published on the Gail Valley due to the fact that this valley had to assume the role of a war front against Italy.

4. 4.

   Federal Act 46/2011/6/2: “The obligation according to Paragraph 1 [to install bilingual signs] applies to the signs ‘town sign’ and ‘end of the populated place’, but also to other signs [road signs with names of officially bilingual places] in the scope of the areas specified in Annex 1 [defining the 164 officially bilingual place names], which refer to areas covered by Annex 1” (for Annex 1, see Appendix A) [Die Verpflichtung gemäß Abs. 1 gilt für die Hinweiszeichen “Ortstafel” und “Ortsende”, aber auch für sonstige Hinweisschilder im Bereich der in der Anlage 1 bezeichneten Gebietsteile, mit denen auf von der Anlage 1 erfasste Gebietsteile hingewiesen wird] (Bundeskanzleramt 2020).

5. 5.

   Brda is the plural form of Brdo (‘Hill’) and differs from the form usually used for this place in Slovene.

6. 6.

   Here the singular form Brdo is preferred.

7. 7.

   The Sorbs are a Slavic-speaking group in the eastern part of Germany. Although the Sorabian language is hardly spoken in families anymore, bilingual signposts can be found across the area and in every village (see a.o. Bundesministerium des Inneren 1999; Eberhardt 2015; Jordan et al. 2006).

8. 8.

   As already mentioned (see Sects. 4.1, 5.1, and 6.1.2) the Commune Sankt Jakob im Rosental was in 2020 the first to introduce bilingual street names in Carinthia.

9. 9.

   In 2017, the Austrian Board on Geographical Names [Arbeitsgemeinschaft für Kartographische Ortsnamenkunde, AKO] passed a recommendation to use, a.o., field names when it comes to the naming of streets (AKO 2017). This recommendation was passed right with a look at rural villages and towns, where field names constitute a respectable part of the toponymic corpus, but are in danger to fall into oblivion, since fields are merged and settlement structures spread into fields. Applying their names on streets and other urban features would preserve them and refer the street to a traditional location at the same place. Since in the bilingual area of Carinthia (and other minority areas in Austria) field names originate frequently from the minority language, this recommendation means also a support of minority names.

10. 10.

    Although the official Austrian population censuses conducted up to 2001 asked for the ‘objective’ criterion of the colloquial language and not for ethnic/national affiliation and representatives of the Slovenian minority liked to claim that the minority comprises a much larger number, it can rather be assumed that respondents to the census did not weigh their language use when answering this question, but answered following their ethnic consciousness. Thus, these censuses are very likely to portray the ethnic corpus of the minority quite sufficiently and a special census of the minority was never necessary.

11. 11.

    The original wording (Zupančič 1999: 60f):

    1. 1.

       Zaveden Slovenec, politično aktiven:

    • vedno govori slovensko, četudi lahko sledijo posledice,

    • označuje se kot (koroški) Slovenec,

    • je kritičen do politike,

    • kritizira protislovensko (etnocentrično, nacionalistično) politiko,

    • je angažiran (politično in kulturno) za interese slovenske narodne skupnosti,

    • zavzema se za ohranitev in doseganje oziroma graditev pravic slovenske manjšine,

    • poroča o posebej številnih izkušnjah, s katerimi utemeljuje trenutni položaj.

    1. 2.

       Zaveden Slovenec:

    • govori slovensko, kolikor je največ mogoče,

    • izreka se za (koroškega) Slovenca,

    • kritizira protislovensko (etnocentrično, nacionalistično) politiko,

    • zavzema se za ohranitev in doseganje oziroma graditev pravic slovenske manjšine,

    • poroča o številnih izkušnjah, s katerimi utemeljuje trenutni položaj.

    1. 3.

       Tisti, ki omahujejo med kulturama (nem. “Kulturpendlerji”):

    • govori slovensko, če je slovensko ogovorjen,

    • pri samopredstavitivi poudarja afiniteto do slovenske in nemške kulture,

    • kritizira nemško nacionalne in slovenskonacionalne kroge (“skrajneže”)

    1. 4.

       Asimiliranec:

    • le redko govori slovensko, in sicer le, če je slovensko odgovorjen,

    • označuje se za Vindišarja ali je negotov pri samoopredelitvi,

    • vztraja, da ne zna slovensko, temveč vindiš; to narečje naj bi bilo bliže nemščini kot slovenščini,

    • zmerja “skrajneže” in na splošno politiko,

    • obstoječe pravice manjšine ocenjuje za zadovoljive, vsako nadaljnjo zahtevo pojmuje kot opeharjenje in osornost do večine.

    1. 5.

       Radikalni asimiliranec:

    • ne govori slovensko, morda še pasivno razume,

    • vztraja, da ne zna slovensko, temveč vindiš; to narečje naj bi bilo bliže nemščini kot slovenščini,

    • označuje se za pripadnika večine,

    • na splošno kritizira Slovence,

    • ne obiskuje prireditev manjšine, temveč prej prireditve Slovencem sovražnih krogov,

    • obstoječe pravice manjšine ocenjuje za zadovoljive, vsako nadaljnjo zahtevo pojmuje kot opeharjene in osornost do večine in

    • boji se ekspanzije večine.

12. 12.

    According to the principle of self-determination of ethnic (and other) social groups also Category 5 of the minority could be counted as a part of the majority.

13. 13.

    Księnstwo Cieszyńskie, Stosunek narodowości według łudności z r. 1910, 1:300,000, http://maps.mapywig.org/m/Polish_maps/various/Topographic_and_tourist_maps/KSIESTWO_CIESZYNSKIE_NARODOWOSCI_WG_SPISU_Z_1910_300K_2.jpg.

14. 14.

    Ludność polska w czechosłowackiej części Śląska cieszyńskiego, 1930, no scale given

    http://maps.mapywig.org/m/Polish_maps/various/Topographic_and_tourist_maps/LUDNOSC_POLSKA_w_czechoslowackiej_czesci_SLASKA_CIESZYNSKIEGO_c.1930.jpg.

15. 15.

    For example, International Border Delimitation Commission Map, 1919, no scale given; http://chartae-antiquae.cz/cs/maps/28740.

16. 16.

    Mapa orjentacyjna Śląska cieszyńskiego, 1920, no scale given;

    http://maps.mapywig.org/m/Polish_maps/various/Topographic_and_tourist_maps/MAPA_ORJENTACYJNA_SLASKA_CIESZYNSKIEGO_200K_1920_1.jpg.

17. 17.

    Frýdek, Vojenský zeměpisný ústav v Praze, 1939, 1:75,000, https://archivnimapy.cuzk.cz/uazk/topo3v75/topo3v75_data/4161/4161_07_index.html.

18. 18.

    Teschen, Landesvermessungsamt Böhmen u. Mähren, 1943, 1:75,000; https://archivnimapy.cuzk.cz/uazk/topo3v75/topo3v75_data/4161/4161_17_index.html.

19. 19.

    Frýdek, Zeměměřičský ústav v Praze, 1946, 1:75,000; https://archivnimapy.cuzk.cz/uazk/topo3v75/topo3v75_data/4161/4161_09_index.html.

20. 20.

    Moravskoslezské Bezkydy, not dated, approximately 1930, 1:100,000; https://www.oldmapsonline.org/map/cuni/1037879.

21. 21.

    Beskydy, Ústřední správa geodezie a kartografie, 1957, 1:75,000 Beskydy. In: Virtualní mapová sbírka Chartae-Antiquae.cz [online]. Zdiby: Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i. [cit. 2019-12-02]. Dostupné z: http://chartae-antiquae.cz/cs/maps/46400; http://chartae-antiquae.cz/cs/maps/46400.

22. 22.

    A member of the Congress of Poles leadership, 46 years old, university professor, Pole.

23. 23.

    At request of the local representatives, we do not give the village name.

24. 24.

    A similar conflict occurred in relation to a collection of proverbs published in the dialect in Jablunkov/Jabłonków. The author chose Czech orthography and faced strong criticism from members of the Polish minority for deforming the dialect. The real conflict behind this was over the national origin of the dialect—Czech or Polish. The choice of orthography was interpreted as an indication of linguistic and national ownership of the dialect (Szpyrc 2002).

25. 25.

    We also documented all bilingual and minority signs in the center of Český Těšín/Czeski Cieszyn, but this city did not prove to be a good case study choice because of the large number of visitors it receives from Poland. It was therefore difficult to determine who was the target audience for bilingual signs and what proportion of them was put up in response to local ethnic politics rather than international tourism.

26. 26.

    A woman from Nýdek/Nydek , 53 years old, Czech: “Viš co, když vjíždím do Nýdku, tak si tak konečně mluvím, sem doma, když projíždí tou tabulí, když vidím tu tabuli Nýdek, vracím se domů.”

27. 27.

    Representative of the Polish minority in Košařiska, man, farmer, 53 years old. In the original: “My se zrobili napisy v parku ponašimu, po gorolsku, a taki to … Ňechcymy provokovać zbytečňe ňikjerych, co by jako, co se myślum, že by to zaś … narodnostňi ty … Była tu dyskusja, a my to tak zagrali do autu bardźi. Že ňepotřebujymy … My to napisali po gorolsku, ponašimu, a kdo chce, tak se to přečito … Mjyňi to je łokate a mjyňi to žgo do serca ňikjerych ludźi.”

28. 28.

    In the original: “Cítíme, že to jsou naše jména, že máme na ně právo, jsou tu už po staletí.”

29. 29.

    “Dvojjazyčné nápisy nejsou nic zvláštního. Jsme v Evropské unii. A náš stát se k zavádění dvojjazyčných nápisů zavázal, když ratifikoval evropskou chartu na ochranu menšinových a regionálních zvyků” (Sasínová 2007).

30. 30.

    “Bral bych to jako důkaz, že my Poláci do tohoto kousku země neodmyslitelně patříme a neuslyšíme už to známé—když se ti to tu nelíbí, běž si domů do Polska. Já jsem doma tady” (D.K. 2005).

31. 31.

    “(…) ale jeżeli w całej Europie w obszarach nadgranicznych, które są mieszane narodowo, występują nazwy dwujęzyczne i nie jest to żaden problem finansowy dla gmin, to mysle, ze ta sprawa nie powinna być postrzegana jako problem na pograniczu Czesko-Polskim” (Radłowska-Obrusnik 2007).

32. 32.

    “O ile bardzo łatwo jest walnąć głupi bohomaz, nie można wymazać Polaków z tej ziemi. Żyjących tu od setek lat, tworzących, aktywnych społeczników, wydających na świat kolejne pokolenia” (Wolff 2017).

33. 33.

    “I když mají na dvojjazyčná označení národnostní menšiny ze zákona právo, vnímám investice do těchto označení jako vyhozené peníze, které by mohly být využity jinak. Nejvíce mě zvedají ze židle polská označení měst a obcí, která jsou naprosto totožná s těmi českými. Čecha vítá cedule Tyra a Poláka, překvapivě, také označení Tyra . Polské nápisy bývají navíc ničeny vandaly, což je jen další známka toho, že jsou lidem proti chuti” (S.P. 2012).

34. 34.

    ‘Bystřičan’—a native of Bystřice, ‘stela’—‘from here’ in the dialect.

35. 35.

    A man from Nýdek/Nydek, 28 years old, Pole: “No polskou, ja sem si to nevybral, ja sem se s tim narodil.”

36. 36.

    A woman from Bystřice/Bystrzyca, 44 years old, teacher, Czech: “Není to tak pro mě důležité, protože kdyby ses mě zeptal, jaká jsem národnost, tak ti řeknu, že jsem Bystřičan. Nejsem ani Čech ani Polák, já jsem prostě Bystřičan, já jsem „tutajši.”

37. 37.

    Mayor of Hrádek/Gródek, man, Pole: “Slezská národnost, nebo lépe řečeno ‚tu stela‘. To taky může mít člověk takovou identitu, není to dneska povinné mít …, protože kdysi to oni neuznávali.”

38. 38.

    A man from Bystřice/Bystrzyca, 80 years old, retired, Pole: “Posłuchej, jo z tego mňoł srande, jo tam napisoł narodnost: evropska.”

39. 39.

    A woman from Český Těšín/Czeski Cieszyn, 40 years old, journalist, Pole: “Tady v Těšíně mi to připadá nejvíc logické, tím, že to město je rozděleno na dva státy a při tom je to jedno město. Je to proste Evropa.”

40. 40.

    A woman from Košařiska/Koszarzyska, 52 years old, social worker, Czech: “Zpusob myšlyňo a žyćo. Gorol je taki svojski, muši być taki samostatny, na jednum strune ňimože spolygać na to že mu kdośi s čimši pomože, ale na drugum strune zaś se muśi dźivać co by pumug tym drugim bo jak by było třeja že by se navzajem pomogać, tak je taki kapke inačy, je taki muśi rozmyślać dopřodku a muśi być taki na vjyncej strun naučuny aby był schopny tu na tych kopcach a tu na tych dźedźinach jak to śňegym zafujo albo zaś jak vody ňima, aby był schopny tu přežyć.”

41. 41.

    A man from Bystřice/Bystrzyca, 43 years old, property caretaker, Czech: “Takže je vyloženě otázka, proč ten Gorol je vždycky polsky mluvící. Respektive proč většina z nich mluví spíše polsky a ponašimu, proč je slovo Gorol spojeno jenom s polsky mluvícími občany tady na Slezsku. Tuhletu věc si musím doplnit, protože mi trošku uniká, proč nejsou, nebo jich je málo, čeští Goroli. A pokud jsou, proč nemají stánky na slavnostech gorolských a tak dál. Proč je to vždycky většinou spojeno s tím polským folklórem, polskými písněmi a tak dále.”

42. 42.

    Czech is here used instead of correctly Bohemian .

43. 43.

    A man from Bystřice/Bystrzyca, 77 years old, retired, Czech: “Protože tato země patřila vždycky, od Lucemburků až po rok 1918, patřila historicky, jako … léno českých králů. Tady se vlastně až do roku 1918 mluvilo česky a byla to země česká.”

44. 44.

    A man from Bystřice/Bystrzyca, 32 years old, steel-mill worker, Czech: “… no tam ponašimu muvi dość ludźi, sice teraz juž to ňikjerych sere, ku*va. Bo głuvňe jednum takum inženyrke, ku*va, bo ‚Sme v česke zemi, tak budeme mluvit česky!‘, kur*a, tak jo ji muvił že ponašimu mogym muvić aji u sunduv, kur*a.”

45. 45.

    A woman from Bystřice/Bystrzyca, 85 years old, retired, Pole: “Ale tuž to były taki nazvy, na Čvurke , bo był nume štyry, napřiłlad u nas, jak do kopječka pan vyjdźe, tak je tako staro chałpa, rozbite stodoły, tak to je muj rodny dum a to je pjyršy murovany dum v Bystřicy. A začyło śe to numerovać, jak śe začyły budovać dumy ňi drevňanne, ale kamjynne, a murovane. Na čvurke albo na jedynke, albo do nas śe nazyvało do Parlamentu. Bo muj dźadźo był převodňićuncy gminy.”

46. 46.

    A man from Bystřice/Bystrzyca, 77 years old, retired, Czech: “Já jsem tady založil první kapličku svatého Huberta v Moravskoslezských Beskydách, založil jsem hřbitov horských loveckých psů, posadil jsem medvědí kámen, protože tady se v roce 1984 nebo pět ulovil takový poslední medvěd, čili tam jsem dal kámen.”

47. 47.

    A man from Český Těšín/Czeski Cieszyn, 42 years old, doctor, Pole: “Celé dětství jsem trávil mezi Pjonierakiem a Parkiem Sikory. A to trvá dodnes, když jdeme s dětmi na procházku, tak vždycky jdeme nad Olze, teď už máme tu možnost, že můžeme klidně jít přes ten sportovní most do polského Těšína a tam pokračovat. To jsou fakt místa, která jsou spojena s dětstvím a která mám obzvlášť rád. Ve spojitosti s tím se taky musím pochlubit, že chceme stavět dům a ten bude taky u Olzy, kousek u parku Sikory.”

48. 48.

    A man from Nýdek/Nydek, 50 years old, Czech: “No podivej se, tam bydlim padesat roku, tak prostě, ten Brandys, to máš, všecko to tam znám no. Jako za děcka to mám všecko sbíhané, tak to tam znáš, že nemusíš chodit po cestě, jak se pustíš, tak dojdeš tam no. To mi je blízké, rodný kraj ti je nejbližší no, takže to se vztahuje i na to nejbližší okolí, že tam vlastně znáš, jak se říká, každý kámen no.”

49. 49.

    A man from Bystřice/Bystrzyca, 57 years old, unemployed, Czech: “Na Polední, kde je památník československým legionářům a tam si myslím, že to je teďka pro mě takové místo, kdy pro Čecha je to pro mě místo, kde vzniká i mohyla české státnosti, každý rok tam chodí turistické pochody k tomu, připomínáme si tradice vzniku Československa v roce 1918–1920, že toto je možná tím místem, kde bych řekl, že k tomu mám nějaký srdečnější vztah.”

50. 50.

    A woman from Bystřice/Bystrzyca, 55 years old, engineer, Czech: “Koňske pleso? Tam se tomu říká, že tam kdysi byla hluboká voda, že se tam utopili koně dva i s vozem, a proto se mu tak říká, Koňské pleso. I když tam už teďkom voda je po kotníky třeba.”

51. 51.

    A man from Nýdek/Nydek, 33 years old, Pole: “Pod Čantoryjum niž tyn ostatni bukovy las a jak stojiš pod tym bukovym lasym, tak to je vlevo. A tam pod tum Čantoryjum, jak sum ty skały, tak se muvi, že tam sum ti spici rytíři.”

52. 52.

    A woman from Bystřice/Bystrzyca, 49 years old, Czech: “Tak určiće. Tuž ňikjety do tak počešćujum fest, že to potym ňevjyš kaj žeš je.”

53. 53.

    The dialectal name is derived from the appellative břyžek, that is small bank or slope, the standardized name is derived from bříza, that is the Czech name for the tree Betula pendula.

54. 54.

    A woman from Košařiska/Koszarzyska, 66 years old, retired, Pole: “Jo se myšlym, že jak by tam był tym Zarumbek a pisane to tak jak to každy pochopi, že to mo być. A uni to tam tak překomolum, že to je potym taki dźivne. To je, no inši aji, že. Tu jak je třebas na Břyžkach, a tež tam pišum na Břízkách albo cośi takigo inšego, to tež je taki dźivne.”

55. 55.

    For transcription of dialectal names into the international phonetic alphabet, see Appendix F.

56. 56.

    A woman from Bystřice/Bystrzyca, 53 years old, Pole: “Jo śe myšlym, že aji by śe to ty dźadki zasłužyły, kdyby to śe dźeržało tum gvarum a ňezkomolało śe. To, śe myšlym že to zaś jakśi by ňebyło spravedlive.”

57. 57.

    A woman from Bystřice/Bystrzyca, 18 years old, student, Czech: “Mě to přijde takové normální, prostě takové v pořádku. Je to něco, na co jsme zvyklí. Takže úplně v pohodě … Ono je to strašně divné, to jsou takové patvary. Když už jednou po naszymu, tak to napsat tím způsobem.”

58. 58.

    A woman from Bystřice/Bystrzyca, 19 years old, accountant, Czech: “Myslím, že tady už se to prostě všichni naučili říkat Olza , nesetkávám se, že by někdo říkal Olše . Vůbec.”

59. 59.

    A man from Bystřice/Bystrzyca, 77 years old, retired, Czech: “My z historie víme, že Jiří Borek z Rostropic a na Vendryni poručil Janku Slaninovi, aby sobě zbudoval a vypasejčil tam za vodú Olšú [cituje z archivního materiálu pro svou knihu], ten doklad je historický, dokonce jsme ho našli s bývalým starostou ve Vendryni, z roku 1596 a je tam jasně napsáno Olšú, a pohledem do starých map, nikde není Zaolzi, ale Zaolsi. Čili je vidět, že ten název Olza je víceméně tak nějak vytrucovaný lidmi, kteří by si přáli, aby se jmenovala Olza . Ale je to velmi sporné.”

60. 60.

    A woman from Bystřice/Bystrzyca, 55 years old, Czech: “(Je pro vás důležité, jak se dané jméno píše nebo vyslovuje?) Jo, Bystřica nad Łolzum, anebo nad Olší, to jako bych to preferovala česky. Nad Olší. Nevím, jak to je správně, podle historických těch, ale preferovala bych nad Olší. (Proč byste preferovala ten český tvar?) No, tak bydlíme v České republice, tak to je český název. (U jiných jmen vám to nevadí?) Guchuvka/Hluchová apod. Tak to se říká ponašemu, tak to mi nevadí vůbec.”

61. 61.

    Mayor of Stonava/Stonawa, man, Pole: “Bylo pro mě těžké pochopit, proč až tak někdy … byl problém z české strany. Nechápu to, měl bych, ale nechápu, ale to je určitá xenofobie menších národů, to je přirozená věc dokonce, my jsme taky.. Měl jsem určitý problém s naším etnikem … [Jako s Poláky?] S těmi našimi předchůdci. [V jakém smyslu?] No taky určitá xenofobie vůči české většině.”

62. 62.

    A man from Nýdek/Nydek, 26 years old, Czech: “Blbost. Nemá to opodstatnění, důvod, to je urážka pro Čechy. [A víš, proč se to vůbec dělalo?] Nevím, nezajímá mě to, nemá to tady co dělat. V Polsku taky nejsou české názvy, bohužel, jsme v Česku, tak musí být český název.”

63. 63.

    A man from Nýdek/Nydek, 33 years old, steel-mill worker, Pole: “Z počuntku mě to strašně potěšiuo, že to tu było, akorat potym jak to začli likvidovat, devastovat, tak mě to začło strašně mrzet a teraz nievjym ani či to robi jako spełňo svojum funkce.”

64. 64.

    A man from Třinec/Trzyniec , 47 years old, teacher, Pole: “Někde dokonce to zavedli i Češi, když chtěli podporu Poláků, v Hnojníku, na Stříteži, tam se o to nikdo nehlásil, ale ten starosta, když viděl, ze se mu to tam všechno sere, ho tam i po soudech někde smykali, měl tam nějaké svoje věci, ale potřeboval každý hlas, no tak v Hnojníku jsou [dvojjazyčné cedule].”

65. 65.

    A man from Bystřice/Bystrzyca, 68 years old, retired, Czech: “No jasne. Jako mje to vadźi. Mje osobňe vadźi aji ći sprejeři, co, uňi postavjum novy most nebo co, a momentalňe to je po … to … Takže na jednu stranu vám vadí polské nápisy, ale jejich ničení také. No to mi tež vadźi. To by śe ňimjało. Jeśi to už tu je roz, tak až to je, ale tak mje to vadźi.”

66. 66.

    During an interview with one man from Bystřice/Bystrzyca it became clear that he himself vandalized several signs and that the vandalization was a planned and well-organized collective act during which all Polish signs at the entrance to the commune disappeared. This information was provided off the record.

67. 67.

    A woman from Český Těšín/Czeski Cieszyn, 40 years old, journalist, Pole: “Třeba jsem si to potvrdila v tom Německu, tam taky bylo označeno úplně všechno a pro mě se tím to město stalo mnohem přehlednější a pro mě to bylo velice pozitivní. Takže dneska na to hledím taky pozitivně, i když ta čeština a polština zase není natolik odlišná.”

68. 68.

    A man from Český Těšín/Czeski Cieszyn, 46 years old, pastor, Pole: “Polák z Polska ten už vůbec nebude vědět, kde je Dworcowa, ten bude používat jenom české názvy. Ano, určitě. A dokonce nejspíš půjde na náměstí a ne na rynek, protože pro něj rynek je na polské straně a tady je náměstí.”

69. 69.

    “Byť jsme byli jedni z prvních, kteří to iniciovali, tak co se realizace týče, byli jsme někde uprostřed; hodně průtahů s tím, že někteří doufali, že se zákon změní a nebude potřeba ty cedule vůbec zavádět.”

70. 70.

    “A i když jsem věděl, že ta vyhláška je platná, už možná ještě v době, kdy jsem byl starostou, tak jsem to ignoroval, protože jsem si řekl: My jsme splnili, máme to označení v tom modrém žlutém, nikomu to nevadí, je to jasné, transparentní, že oficiální název je jedno a název obce v jazyce národnostním je jiný.”

71. 71.

    “Zavedeni nápisů budí u majority pocity, že Poláci něco vybojovali nadstandardního, noveho, když ve skutečnosti byli pouze symbolicky uznání ve veřejném prostoru, nikdo neměl problém s polským školstvím, ale nápisy ano, ty byly nové.”

72. 72.

    “(…) a to, že jsme v tom pokračovali, byly obce, kde po revoluci zastupitelstvo obce dokonce pomáhalo likvidovat tu dvojjazyčnost a u nás to nebylo, možná tím, že tady po mnoho let byl starostou Polák, těžko říct. Jediné cedule které byly zavedené navíc byly ty vjezdove/vyjezdove, všechny jiné ještě ve vesnici byly zachované z minulosti, měli jsme označené i dveře na obecním úřadě—úředníci, starosta, všechno bylo.”

73. 73.

    “Viděli jsme to jako věc reprezentační pro ty, co sem přijedou a chtějí se trochu zorientovat, jake je tady soužití, kdo tu bydlí. Bylo to v určitém smyslu vzdání holdu těm tradicím, které byly tímto zviditelněny. Argumenty proti: všichni tomu přece rozumíme, jsou to zbytečné cavyky, zbytečné peníze. Pokud šlo o ty peníze, tak ta argumentace neměla moc zaklad, protože to nebyly nějaké strašné částky, které na to šly. Musím otevřeně říci, že se tyto argumenty objevovaly i u lidi polské národnosti.”

74. 74.

    “Národnostní střet je jedním ze způsobů, jak se dostat do vyšší politiky. Konflikt vždycky eskaloval před volbami. Národnostní téma tady bylo zneužito pro politické ambice.”

75. 75.

    “Teď jsou nejhezčí vztahy s Poláky jaké kdy byly.”

76. 76.

    “Nápisy—aby to bylo praktické a funkční, aby z toho Češi i Poláci měli dobrý pocit.”

77. 77.

    “Problémy byly jen s tím, že většinová společnost nebyla informována o tom, že to není náš výmysl, ale že s tim souhlasila Česká Republika. Nejde o právo, tady jde o závazek, ne? Právo je jedna věc, ale závazek se musí realizovat. My jsme si to nevymysleli, my se jen díváme na to, že pokud se k něčemu stát zavázal, tak proč to nedělá. Hodne místních zastupitelů, Poláků, nechce, v rámci zachování dobrých vztahů dráždit své české sousedy nějakými požadavky, říkají, že nemůžeme pořád něco požadovat, my ale ‘nepožadujeme’, my pouze poukazujeme na to, že někdo se k něčemu zavázal a tedy by to měl dělat. To není náš výmysl, my jsme tu smlouvu nepodepsali.”

78. 78.

    “Nemáme zákony, které by donutily lidi k dobré vůli.”

79. 79.

    “Měli jsme pocit povinnosti, že to máme splnit, byť jak už jsem říkal, mohlo to být legislativně jinak řešené. Kdyby to stát nařídil zvrchu a dal jasné financování bylo by to lepší. Taky kdyby byly jasněji vymezené povinnosti obcí; to bylo ze začátku velmi nejasné.”

80. 80.

    “Nápisy nejsou zas tak důležité, zákon se může změnit pokud jde o procentuální limit a pak počet dvojjazyčných obcí půjde dolů a i když k tomu nedojde, tak budeme mit demografické změny a Poláků bude čím dál méně, takže ta většina to bude moci zase změnit zpátky na české nápisy. Procentuální kritérium by nemělo být rozhodující, měl by se brát ohled na historii toho místa.”

81. 81.

    “Byť to pro mě byla lekce v tom, že člověk musí jít do hloubky problematiky a pak občas nechtěně se na povrch dostanou takove negativní emoce a tendence, a občas stačí málo k tomu, aby ony vybublaly, a pak si člověk říká, ‘kurde, myslel jsem si že je všechno v pořádku a přece jen tu něco nenávistného spí, to bolí nejvíce.’”

82. 82.

    Protože jde o to, aby nám ty stíny dějin nevymezovaly hranice reálného života naší současnosti. Aby nás to pořád nestrašilo. A teď je otázka, jestli jsme pomohli tu kvalitu [života v regionu] zlepšit, nebo ne. Já bych riskoval tvrzení, že to bylo lehce pozitivní, trošku ano.

83. 83.

    With a grain of salt, we could, however, interpret the confusion about the meaning of Těšínsko as an indication of the weakening of regional identity among the Czech population, additionally manifested by the small number of people declaring Silesian identity in our sample. This interpretation is also supported by our analysis of street name changes in Český Těšín and Cieszyn during the twentieth century. We clearly found that regional identity was much more heavily accented in Cieszyn whereas in Český Těšín, the national identity expressed through names strongly overshadowed all other levels of identification (Mácha et al. 2018).

84. 84.

    In the original: “Nechceme je prosazovat proto, že bychom nerozuměli česky. Jedná se spíše o znak naší identity a dějinné příslušnosti k tomuto území.”

85. 85.

    For example, interview with Dariusz Branny, February 2, 2017, Karviná, and interview with Józef Szymeczek, October 18, 2017, Český Těšín.

Authors and Affiliations

1. Institute of Urban and Regional Research, Austrian Academy of Sciences, Vienna, Austria

   Peter Jordan

2. Faculty of Humanities, University of the Free State, Bloemfontein, South Africa

   Peter Jordan

3. Department of Memory Studies at the Institute of Ethnology, Czech Academy of Sciences, Brno, Czech Republic

   Přemysl Mácha

4. Dept of Geography and Regional Studies, University of Klagenfurt, Klagenfurt am Wörthersee, Kärnten, Austria

   Marika Balode

5. Department of Human Geography and Regional Development, University of Ostrava, Brno, Czech Republic

   Luděk Krtička

6. Department of Anthropology, University of Aberdeen, Aberdeen, UK

   Uršula Obrusník

7. Department of Philosophy, Masaryk University, Brno, Czech Republic

   Pavel Pilch

8. Department of Social and Cultural Anthropology, University of Vienna, Vienna, Austria

   Alexis Sancho Reinoso

Corresponding author

Correspondence to Peter Jordan .

Reprints and permissions

© 2021 The Author(s), under exclusive license to Springer Nature Switzerland AG

Policies and ethics